Žádná rezervace. Stůl pro dva je doma.
Čtyři kroky pro večer, kdy nikam nejdete, a stejně je to rande. Tlumené světlo, praskající knot, něco malého na stůl a pomalý konec večera. Nic z toho není složité – jen je dobré to mít nachystané dřív, než si sednete.
Večer ve dvou se nepokazí jídlem. Pokazí se tím, že jeden z vás ještě dopisuje e-mail a druhý hledá nabíječku. Hodinu předem se dá většina takových věcí vyřešit.
Víno otevřete dřív, než si sednete. Ať se nemusí hledat vývrtka.
Dřevěný knot hoří nízko a široce a tiše praská, takže v pokoji je co poslouchat i ve chvílích, kdy nikdo nemluví. U večera ve dvou je to víc, než se zdá. Zapalte svíčku chvíli předem, ať se vosk rozehřeje a vůně stihne obejít pokoj.
Večeři si uvaříte, nebo ji objednáte – na tom nesejde. Tady jde o to, co přijde potom, když se talíře odnesou a nikomu se ještě nechce vstávat. Miska uprostřed stolu, do které se sahá bez vidliček a bez ptaní.
Konec večera ve dvou nemá scénář a psát ho nebudeme ani my.
